Typické Rakousko:
Fakta a klišé
Hory, Mozart a vídeňský řízek – to jsou pojmy, které proslavily Rakousko ve světě, a to z dobrého důvodu. Naše krásná země ale nabízí mnohem víc. Boříme zažité mýty a přinášíme zajímavosti, které jste možná ještě neznali. Zároveň se podíváme na živou rakouskou kulturu a odpovíme na otázku: Co je na Rakousku vlastně tak výjimečného?
Rakušané mluví německým dialektem
Toto klišé není úplně přesné. Němčina je sice úředním jazykem, používá se však rakouská spisovná němčina. Jde o variantu, která se od té německé liší nejen gramatikou, výslovností a pravopisem, ale hlavně řadou typických obratů a výrazů. Dialekty se navíc v jednotlivých spolkových zemích liší natolik, že třeba Vídeňané často hůř rozumějí lidem z Vorarlberska. V některých regionech jsou úředními jazyky také chorvatština, slovinština a maďarština.
Tip: Chcete se o rakouské němčině dozvědět víc nebo si zlepšit němčinu? V Österreich Institut nabízíme širokou nabídku kurzů němčiny pro všechny úrovně od A1 po C2 – jak pro jednotlivce a skupiny, tak i pro firmy.
Gastronomie:
Víc než jen řízek a pivo
Rakouský jazyk je jen jedním z aspektů rakouské identity. Neméně důležitá – a mezinárodně ještě známější – je rakouská kuchyně se svými nezaměnitelnými specialitami.
Co jedí Rakušané?
Mezi typická rakouská jídla patří třeba císařský trhanec (Kaiserschmarrn) a samozřejmě vídeňský řízek. Rakouská kuchyně však nabízí mnohem víc a liší se region od regionu. V Korutanech, v kraji tisíců jezer, narazíte na spoustu rybích pokrmů, zatímco v Horním Rakousku jsou oblíbené nejrůznější knedlíky. Vídeňská kuchyně pak těží z kulinářských tradic národů z dob monarchie – maďarský guláš je jen jedním z příkladů těchto historických vlivů.
Přes všechny regionální rozdíly existují celorakouská kulinářská specifika. Všude najdete vydatná jídla z pánve, syté polévky a eintopfy (jídla z jednoho hrnce). Další celostátní zvláštností je tradice podávat sladká jídla, jako jsou makové nudle nebo kynuté knedlíky, i jako hlavní chod – to je rys, který Rakousko odlišuje od jiných zemí. Asi nejrozšířenějším jídlem je ale „Brettljause“ (prkénko s občerstvením). Ať už ve vídeňském heurigenu, štýrském buschenschanku nebo tyrolské horské chatě – všude se krajíce chleba s uzeninou, sýrem a čerstvou oblohou servírují na dřevěném prkénku a můžete si je dát kdykoli během dne. Tahle jednoduchá, ale tradiční záležitost existuje skutečně ve všech spolkových zemích.
Země knedlíků Horní Rakousko
V této spolkové zemi se knedlíky podávají jako polévková vložka, hlavní chod i dezert. Nejstarší nalezený knedlík je asi 4000 let starý a můžete ho vidět v muzeu Pfahlbaumuseum Mondsee.
Linecký dort se pyšní zvláštním rekordem
Jeho recept je považován za nejstarší dochovaný recept na dort pojmenovaný po městě. Už v historické kuchařce z roku 1653 byla tato sladká specialita z Horního Rakouska zdokumentována.
Věděli jste? Co Rakušany spojuje úplně stejně jako jídlo, je láska k pivu. S přibližně 98 litry na osobu a rok patří k největším konzumentům piva na světě.
Rakousko má výraznou kavárenskou kulturu
Ale v Rakousku se nepije jenom pivo. Zejména ve Vídni má káva se svou tradiční kavárenskou kulturou pevné místo. Její počátky sahají do 17. století, kdy po druhém obléhání Turky vznikly první kavárny a rychle se staly oblíbenými místy setkávání intelektuálů, umělců a spisovatelů. Tehdy vznikla řada rakouských kávových specialit – od melange až po einspänner. Káva je dodnes pevnou součástí každodenního života a jen ve Vídni zve k posezení víc než 1000 kaváren místní i návštěvníky. Od roku 2011 je vídeňská kavárenská kultura zapsána na seznam nehmotného světového kulturního dědictví UNESCO.
Mimochodem: Vídeňské kavárny nejsou jediným rakouským kulturním dědictvím UNESCO – patří sem i vídeňské stánky s párky a „Weinviertler Kellerkultur“ (sklepní kultura v regionu Weinviertel). Mezi další příklady patří Horská dráha Semering, Neziderské jezero, modrotisk z Burgenlandu nebo lázeňské město Baden.
Sport a kultura:
Co hýbe Rakouskem
Rakouská kultura se samozřejmě neomezuje jen na kavárny, ale nabízí bohatý program od hudby přes film až po umění, divadlo a mnoho dalšího.
Jakou hudbu Rakušané poslouchají?
Když se řekne rakouská hudba, mnohým se vybaví jodlování, „Na krásném modrém Dunaji“ nebo Falco s hitem „Rock Me Amadeus“. Tahle asociace není vůbec od věci: jodlování je hluboce zakořeněno v alpské tradici, Rakousko dalo světu velké skladatele jako Mozart a Strauss a Falco byl první německy zpívající umělec, který dobyl americké hitparády.
Rakouská hudební scéna je ale mnohem pestřejší, než by tahle klišé naznačovala – a to platí jak pro umělce, tak pro jejich publikum. Vedle bohaté klasické tradice a lidových kořenů se rozvinula živá současná scéna. Od inovativních indie kapel až po producenty elektronické hudby – rakouští hudebníci dnes experimentují s nejrůznějšími žánry daleko za hranicemi valčíku a lidové hudby.
Tahle rozmanitost je obzvlášť patrná na mnoha hudebních festivalech v zemi. Ať už jde o Donauinselfest ve Vídni, festival Nova Rock nebo Bregenzské slavnosti – Rakousko nabízí široké spektrum hudebních akcí, které vycházejí vstříc různorodému vkusu moderního publika.
Rakušané nosí kroj
Kulturní rozmanitost se odráží i ve vzhledu Rakušanů. Samozřejmě, nikdo nenosí kroj každý den a při každé příležitosti, ale při zvláštních událostech lidé rádi sáhnou po tradičním slavnostním oblečení. Zde jsou ale výrazné regionální rozdíly, a to jak v příležitostech, tak v samotné krojové tradici. Zatímco ve Vídni se dirndly a kožené kalhoty vytahují ze skříně hlavně na vídeňský „Wiesn“ (obdoba Oktoberfestu), na venkově patří kroj pořád přirozeně k lidovým slavnostem, svatbám nebo týdenní návštěvě kostela. Kroj se výrazně liší spolkovou zemi od spolkové země, často je navíc součástí pracovního stejnokroje, zejména v alpské gastronomii a hotelnictví.
Rakousko má vlastní zvyky
To samozřejmě platí. I když je země poměrně malá, najdeme v ní překvapivě bohatou škálu lidových zvyků. Jejich spektrum sahá od veselých společenských událostí až po tajemné zimní rituály.
Májka je asi jeden z nejznámějších příkladů. Každé jaro vesnice společně staví ozdobený kmen – a samozřejmě se dává pozor, aby ho sousední vesnice neukradla. Tahle hravá rivalita patří k tradici stejně jako následné oslavy.
Ještě působivější jsou průvody takzvaných Percht v předvánočním období, kdy ulicemi procházejí maskované postavy v děsivých maskách a s řinčivými zvony. Jde o podívanou, která návštěvníky stejně fascinuje, jako děsí.
Všichni Rakušané lyžují
I sportovní aktivity utvářejí každodenní život alpské republiky. Klišé o lyžujícím Rakušanovi je stále aktuální – a kdo vyrůstá uprostřed Alp, skutečně se často už od malička seznamuje s lyžemi. Neplatí to ale pro celou zemi: podle průzkumu z roku 2019 jezdí pravidelně na lyžích nebo snowboardu jen asi tři z devíti milionů Rakušanů.
Přesto zimní sport výrazně formuje rakouskou národní hrdost. Úspěchy na olympijských hrách mluví samy za sebe a přenosy lyžařských závodů pravidelně přitahují k obrazovkám miliony diváků. Celoročně pak hory lákají i k pěší turistice – aktivitě, která skutečně spojuje všechny věkové skupiny i regiony. Při 70 procentech hornatého území a zhruba 50 000 kilometrech turistických tras je tahle vášeň víc než pochopitelná. Nejoblíbenějším sportem ale není ani lyžování, ani turistika: podle počtu členů ve sportovních klubech rakouské sportovní scéně s velkým náskokem dominuje fotbal.
Pohostinnost a zdvořilost: Mezi „grantem“, „schmäh“ a pohodou
Jsou Rakušané milí? Názory na to se různí. Podle jedné studie z roku 2017 zaměřené na život v zahraničí skončilo Rakousko na předposledním místě žebříčku nejpohostinnějších zemí světa, hůře dopadl jen Kuvajt. O dva roky později už byl výsledek jiného průzkumu mnohem příznivější: Rakousko obsadilo 8. místo z 25 hodnocených zemí.
Vídeňané jsou „grantig“
Možná je právě klasický vídeňský „Grant“ – zvláštní sklon k naštvanosti a mrzutosti – příčinou špatné pověsti rakouské pohostinnosti. Tahle pověra není úplně vycucaná z prstu: číšníci ve vídeňských kavárnách a hospodách jsou svými „mrzutými“ poznámkami pověstní.
Velká část té zdánlivé neochoty je ale ve skutečnosti „Wiener Schmäh“ – zvláštní druh humoru, který balancuje na hraně mezi žertem a urážkou, ale v žádném případě není myšlen zle. Co se na první pohled může zdát neobvyklé, se brzy ukáže jako sympatická zvláštnost: po chvíli vás potěší, když vás s mrknutím oka označí za „deppert“ (hloupý). Tahle drsná srdečnost by ale neměla zastínit fakt, že Rakušané v jiných oblastech kladou velký důraz na správné společenské chování.
Rakušané si zakládají na dochvilnosti
Dochvilnost patří mezi rakouské ctnosti, které se skutečně dodržují – obzvlášť v pracovním prostředí. Kdo přijde pozdě, je prostě považován za nezdvořilého. V kontrastu k tomu stojí tolik opěvovaná „rakouská pohoda“ – ono uvolněné životní nastavení, které se vědomě vymezuje vůči shonu. Proslulý „Schlendrian“, tedy požitkářské nikam nespěchání, se tu stává ctností: je to výzva užívat si všední dny v klidu a dopřát si čas na to podstatné – například na posezení v kavárně nebo ve venkovském „buschenschanku“.
Rakušané si zakládají na svých titulech
Rakousko je zemí byrokracie a akademických titulů. Ať už jde o bakaláře, magistra, doktora nebo inženýra – v úřední korespondenci se tituly uvádějí vždy v plném znění a i v osobním kontaktu se zejména starší generace ráda představuje se svými akademickými hodnostmi.
Jak absurdní tahle posedlost tituly může být, dokládá rakouský autor Robert Seethaler ve svém románu „Der Trafikant“ (Trafikant). Jedna stálá zákaznice tam hrdě nosí jméno „paní Dr. Dr. Heinzl“, přestože své tituly vděčí výhradně svým dvěma zesnulým manželům a sama nikdy nestudovala. Tahle lehce přehnaná, ale zcela uvěřitelná ukázka odráží typickou starorakouskou mentalitu, v níž akademické tituly mají mimořádně vysokou prestiž.
Tip: Chcete se dozvědět víc o zemi, lidech a kultuře? Na našem blogu najdete spoustu zajímavostí o alpské republice, včetně tipů na učení němčiny.
Mohlo by vás také zajímat
Kurzy němčiny v Rakouském institutu
Ať už se jedná o kurz pro začátečníky, skupinový kurz nebo kurz němčiny pro firmy, máme pro vás ten správný kurz. Naši vedoucí kurzů vám s velkou zkušeností a citem pomohou dosáhnout vašich studijních cílů
Zjistěte svou jazykovou úroveň
Co znamenají úrovně A1 až C2? Rádi vám pomůžeme najít tu správnou jazykovou úroveň. V závislosti na vašich individuálních znalostech německého jazyka vám také nabízíme vhodný kurz, a to jak online, tak i na místě na institutech.